Listy starohradské kroniky začaly vycházet v roce 1978, aby informovaly o dění na zámku ve Starých Hradech a také v obcích Staré Hrady a Sedliště. Postupně rozšiřovaly svůj záběr na celé Libáňsko, přinášely i články renomovaných historiků, literárních vědců, muzikologů, kunsthistoriků, etnologů, archeologů, přírodovědců a dalších odborníků a stávaly se vlastivědným časopisem s přesahem regionu. Poslední číslo tohoto čtvrtletníku vyšlo v roce 2008.
Listy starohradské kroniky v letech 1978-2008 čtyřikrát ročně seznamovaly se zámkem, kteří jedni odsoudili k odstřelu a druzí zachránili a našli mu využití. Přinášely podrobnosti o stavebních pracích, kulturní činnosti, většinu zahajovacích projevů na vernisážích, zmínky o vynikajících osobnostech, které Staré Hrady navštívily, pravidelné zprávy o Literárním archivu Památníku národního písemnictví, odkazy na ohlasy v tisku, rozhlase a televizi, údaje o každoročním počtu návštěvníků, o průvodcích po zámku, o Osvětové besedě a Občanském sdružení SH. Jako vlastivědný časopis zaměřený nejprve na Staré Hrady a Sedliště a po roce 1989 na celé Libáňsko se věnovaly také přírodě, historii i současnosti regionu a osobnostem obcí i kulturním a společenským událostem v nich.
Text doprovázely fotografie, otiskovány byly i reprodukce uměleckých děl, samostatnou kapitolu tvoří různá vyobrazení zámku. Obálku a grafickou úpravu vytvářel Vladimír Holman, v roce 1996 věnoval návrh obálky a kresby ke stálým rubrikám Vladimír Komárek
Jako odpovědný redaktor byl v letech 1978-1989 uváděn v tiráži Vladimír Holman, v letech 1990-2008 Karol Bílek, který jím byl ve skutečnosti hned od počátku.
Redakci (Karol Bílek, Vladimír Holman, Eva Bílková, František Škoda, Irena Škodová) podporovala celá řada přispěvatelů (Jiří M. Palát, Jaroslav Moucha, Jan Kůžel, Aleš Fetters, Hana Mařanová, Marie Mrákotová, Jan Poláček, Jiří Tobiáš, Ladislav Tuláček, Jana Hofmanová, Jarmila Havelková-Kyzivátová, Vlasta Tykvová, Draga Zlatníková, Vojtěch Mencl, Jan Volák, Jan Šťovíček, Josef Linhart, Vilém Hofman, Jaromír Valenta, Bohumír Procházka, Josef Pavlík, Josef Jindra a další).
Za příspěvky se neplatilo, redakční i administrativní práce byla po celou dobu vykonávána zdarma. Jednotlivá čísla byla odběratelům (po řadu let se jejich počet udržoval na 950) zasílána poštou, mnohým je ochotní pomocníci donášeli přímo do domovních schránek. Volně k prodeji časopis nebyl.
Velké zásluhy na vycházení Listů starohradské kroniky měl vedoucí mnichovohradišťské tiskárny Josef Slavík, v letech 1992-1997 poskytovala vydavatelům dobré zázemí tiskárna Petra Lebera v Mnichově Hradišti a od roku 1998 MS Polygrafie v Bělé pod Bezdězem (do r. 2001 její provozovna v Mnichově Hradišti).