Články o J. Wagnerovi v LSK

PhDr. Jaroslav Wagner osmdesátiletý

5. června 2001 oslavil 80. narozeniny PhDr. Jaroslav Wagner, který jako pracovník ústředí Státní památkové péče a ochrany přírody v Praze významně přispěl k záchraně starohradského zámku.
Zřícená gotická část, oprýskané komíny, děravé střechy, trhliny ve zdech, popraskané římsy a ostění u oken a dveří, narušená klenba, stropy hrozící sesutím... Tak vypadal zámek, když ho dr. Wagner začal bránil před demolicí. Zdůrazňoval, že jde o cennou památku, renesanční objekt, který nebyl přestavěn v barokním, klasicistním nebo jiném slohu.
„Byl to rok 1960,“ vzpomíná, „čas nejistoty existence zámeckého komplexu ve Starých Hradech. Tehdy okresní kulturní komise v Jičíně požádala Ministerstvo kultury o upuštění od památkové ochrany uvedeného zámku se zřejmým úmyslem o jeho následném zboření, projevujícím se urychleným vrtáním odstřelovacích otvorů. Podle zákona o kulturních památkách si Ministerstvo kultury vyžádalo odborný posudek Státního ústavu památkové péče v Praze a mně bylo svěřeno jeho vypracování. Po provedení stavebně- historického průzkumu zámku se potvrdila nejen jeho vysoká umělecko-historická hodnota, ale také statický průzkum konstatoval, že technický stav celého komplexu byl okresním národním výborem značně podhodnocen ve prospěch jeho zamýšlené demolice. Žádosti okresní kulturní komise nebylo vyhověno. Na základě vypracovaného a upraveného plánu stavebně technického průzkumu, v němž byly vyznačeny prostory určené k rekonstrukci a místa určená k odstranění, byla v roce 1969 místním národním výborem zahájena celková rekonstrukce zámku i přilehlých budov. Zásluhou tehdejšího předsedy místního národního výboru Vladimíra Holmana byly začaty záchranné a rekonstrukční práce, prováděné většinou místními řemeslníky a dalšími dobrovolnými pracovníky. Akce byla zčásti financována dotací ministerstva kultury ve výši 300.000 Kč ročně.
V další fázi po roce 1971 pokračovala rekonstrukce plánovitě podle prováděcích projektů vypracovávaných Ing. arch. Karlem Pokorným, který byl zkušeným projektantem specializovaným postgraduálním studiem obnovy stavebních památek, kde za mého vedení zpracoval závěrečnou práci zaměřenou na rekonstrukci zámku ve Starých Hradech. Podstatné práce skončily v roce 1981.“
Jaroslav Wagner se podílel také na rekonstrukci dalších objektů – náchodského zámku, Kuksu, Dobříše, Hrubého Rohozce, hradu Kosti – i městských památkových rezervací. Své zkušenosti předával studentům na Univerzitě Karlově, na Českém vysokém učení technickém i na Uměleckoprůmyslové škole. Napsal řadu odborných studií, mezi nimi i publikaci o Jičíně.
Tomuto městu, v němž se narodil a do něhož se stále vrací, věnoval velkou péči. Zasloužil se o vyhlášení zdejší památkové rezervace, dohlížel na obnovu historických staveb, radil u nových projektů.
Také o Staré Hrady se nepřestal zajímat. Po průzkumu navrhl např. nové omítky a jejich barevné odstínění na kapli, ale tento jeho názor nebyl respektován. Tak až při další opravě...
Dr. Jaroslavu Wagnerovi patří poděkování za trvalou přízeň projevovanou Starým Hradům a srdečné blahopřání k jeho významnému životnímu jubileu.
                                                                                                                                        Eva Bílková

Listy starohradské kroniky, ročník XXIV, 2001, č. 2, červen, s. 39-40

Za Jaroslavem Wagnerem

„Slohová čistota v plné míře ve Starých Hradech zachovaná nemá na území severovýchodních Čech obdoby. Výjimečná je i rozlehlost komplexu, koncem 16. století jednoho z největších. V architektonickém řešení paláce doznívají principy vrcholné renesance, avšak kompoziční řešení celého komplexu, ovládaného hloubkovou osou probíhající středem dispozice, se objevují již tendence severoitalského manýrismu, a poněvadž základní stavby tohoto útvaru, palác a budova předdvoří, jsou letopočty vročeny do jednoho období (1573), lze považovat tuto manýristickou kompozici za záměrnou a za jednu z prvních v našich zemích, jejichž plné uplatnění nalézáme teprve v století následujícím...“
Tak posuzoval Staré Hrady dr. Jaroslav Wagner na počátku 60. let 20. století, tedy v době, kdy se rozhodovalo o bytí či nebytí tohoto zámku. Architektonickou hodnotu rozpoznal v objektu s potrhanými zdmi a ostěními u oken a dveří, s narušenými klenbami a stropy, okny, jejichž výplň netvořilo sklo, ale cihly, s komíny hrozícími sesutím, v objektu se zřícenou nejstarší částí vybudovanou na gotických základech.
Při mnohých jednáních prosazoval záchranu zámku, a když se s ní z iniciativy učitele Vladimíra Holmana začalo, vždy byl ochoten přispět odbornou radou a pomocí i po stránce organizační. Svou umělecko-historickou analýzu předal svému žáku Ing. arch. Karlu Pokornému, který na jejím základě vypracoval projekty, podle nichž mohla být rekonstrukce dovedena do zdárného konce. V polovině 70. let zařídil účelovou dotaci z ministerstva kultury, aby MNV Libáň nemusel hradit stavební práce ze svého rozpočtu. A slovo dr. Wagnera platilo i při dalších rozhodováních a jednáních. Patří k hlavním zachráncům starohradského zámku – lidé pracující na stavbě potřebovali odborné zázemí a oporu na rozhodujících místech.
Dr. Wagner si však dobře uvědomoval, že zámek by nebyl zachován bez obětavosti těch, kteří se rozhodli podle svých schopností a možností pomoci. Nevyžadoval nekompromisně jediné řešení, když se seznámil s problémy, které stavbu provázely, a dokázal také pochválit. Jeho vyjádření k rekonstrukci bylo otištěno v Listech starohradské kroniky v červnu 2001.
V létě roku 2004 navštívil Staré Hrady v době, kde restaurátor Hanuš Joža opravoval sgrafita. Dva odborníci se zaujetím hovořili o díle, které nám zůstalo zachováno. Pan doktor měl radost, že je v dobrých rukách, vždyť podle něj se toto sgrafito „řadí mezi nejpřednější díla renesančního malířství v našich zemích.“ Tehdy jsme netušili, že je tu naposled...
27. ledna 2006 dr. Jaroslav Wagner ve věku 85 let zemřel. Čest jeho památce!

Eva Bílková

Listy starohradské kroniky, ročník XXIX, 2006, č. 1, březen, s. 14